Jdi na obsah Jdi na menu
 


Hřebčín Netolice

 

V roce 1945 byl hřebčín Netolice převeden do státních správních statků. K chovu koní byly využity bývalé schwanzenberské dvory. Nejprve v roce 1948 Petrův dvůr a o čtyři roky později Nový Dvůr. Postupně byly přidány objekty Schwarzenberský dvůr, Žitná a Kratochvíle (DUŠEK, 1992).

            Podle ZUDY (1969) dostal v roce 1953 bývalý plemenářský podnik příkaz nakoupit vojenské klisny a chov zaměřit na chov vojenských jezdeckých koní.

DUŠEK (1992) dodává, že dozor nad hřebčíny a hřebčinci držela armáda, která prosazovala chov ušlechtilých, rychlých a výkonných teplokrevných koní ovlivněných anglickým plnokrevníkem.

Hřebčín Netolice byl založen v roce 1958 z bývalého státního statku. Náplní pro hřebčín byl chov mohutného výkonného koně v typu českého teplokrevníka a chladnokrevného koně (ZUDA, 1969).

Ke konci 50. let podle DUŠKA (1992) se stav základního stáda pohyboval již kolem 30 klisen. V tomto období základní stádo tvořily klisny východopruské, trakénské, vojenské a klisny neznámého původu. Přibližně do roku 1958 odebírala koně armáda a tak i směr chovu tomu odpovídal. Jako hřebci v té době působili: 1119 Furioso IX, 1645 Furioso-2 a hřebec Esal. V období let 1958-1960 byla snaha    o provedení zmohutňovacího procesu původních klisen použitím hřebců Eskamot, 1645 Furioso-2, 1670 Eskat a Pentilion Nonius.

V roce 1960 došlo k včlenění hřebčína do svazku plemenářského podniku. V těchto podnicích se soustředilo plemenné jádro chovu koní, které produkovalo podstatnou část plemeníků pro zemský chov, klisny pro obnovu šlechtitelských chovů a část sportovních koní pro jezdectví a vývoz.

Po roce 1961 se požadovala produkce mnohostranně užitkových koní s nastupující převahou koní jezdeckého typu. V roce 1961 byl také do Netolic přesunut chov tradičního českého teplokrevníka z Hostouně, přičemž ušlechtilé hostouňské klisny byly přesunuty do Albertovce a do Kladrub nad Labem. Zbytek byl likvidován.

DUŠEK (1992), dále uvádí, že ze zrušeného hřebčína Hostouň bylo do Netolic převedeno 36 teplokrevných a 24 chladnokrevných klisen, které se začlenily do netolického stáda. Tyto mohutné klisny byly zapouštěny zejména hřebci 1662 Algid a 443 Gen.

Po zrušení jezdeckých složek v armádě se část klisen do základního stáda nakoupila v moravském zemském chovu. Dále bylo vyčleněno několik výborných klisen do malého stáda, pro produkci sportovních koní. Ke stádu bylo také přiděleno 5 klisen zakoupených při likvidaci hřebčína Xaverov. Toto speciální stádo bylo začleněno do základního stáda v roce 1982.

Od roku 1966 příchodem hřebce Doremit započala přestavba z těžkého teplokrevného typu na koně mnohostranně užitkového. Zušlechťování mělo za cíl zvýšit výkonnostní potenciál populace; hannoverští plemeníci vnášeli do chovu požadovaný mechanický a skokový potenciál, trakénští hřebci temperament, souladnost a kmihuplnou mechaniku pohybu (DUŠEK, 1992).

Podle Koncepce rozvoje chovu koní (1975) od roku 1975 strukturální přestavba zemědělské výroby usměrnila chov koní z hlediska funkčního významu do celospolečenské sféry. Kůň s postupující mechanizací ztrácí na významu jako potažní síla, ale nachází větší uplatnění v oblasti sportu. PP Kladruby nad Labem a OZ Netolice zajišťoval produkci plemeníků pro zemský chov a produkci klisen pro vlastní obrat stáda. OZ Netolice choval mnohostranně užitkového koně v počtu 100 ks matek. V teplokrevném chovu se počítalo pro obnovu stáda se zařazením 12-15 mladých klisen ročně a prodejem 2-4 hřebečků ročně pro zemský chov, dále s prodejem 20-30 sportovních koní pro vývoz a 15 koní pro prodej do zemského chovu. Počítalo se s prodejem jatečných koní i hříbat pro vývoz nebo tuzemskou spotřebu. V obou případech se jednalo o koně, kteří neměli mít jinou vhodnější upotřebitelnost.

HLÁSEK (1991) stav dále upřesňuje: v roce 1985 byl stav 81 koní, v jejichž původech bylo 39 % podíl hannoverského koně, 14 % trakénského koně a 9,5 % podílu českého teplokrevníka.

NEUMANN (Jezdectví, 1987) dodává, že na vrcholu slávy měl hřebčín Netolice 2950 ha zemědělské půdy, z toho asi 2000 ha orné půdy. Chov koní tvořil velmi úspěšnou část zemědělské produkce. Stav koní v roce 1987 se pohyboval kolem 350 koní, z toho 85 teplokrevných klisen. Roční produkce hřebčína byla 65 hříbat, určená pro vlastní i zemský chov, sportovní účely a pro export.

Podle MISAŘE (2011) bylo netolické kmenové stádo vhodnou základnou pro šlechtění koní na sportovní výkonnost.

V 90. letech došlo bohužel k privatizaci hřebčína Netolice, uplatnění restitučních nároků a k postupnému rozprodání chovného materiálu do zemského chovu či do zahraničí (DUŠEK, 2007).

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA